nezávislý měsíčník pro duchovní kulturu
Nacházíme se opět blíže zlomovému letopočtu, který tak hezky vypadá, že jsou podle něj nazývány aktivity, které nás mají pomoci vyvést někam ven, někam mimo zatuchlý vesmír dvacátého století. Mám pocit, jako bychom chtěli expandovat, rozepnout se, opustit svázanost a omezenost, jako bychom prvního dne roku 2000 vyšli na rozkvetlou louku, kde nejsou mravenci, rouskový pyl, tráva ostřice a sem tam bodlák, zeširoka se na ní rozplácli a řekli........ TAK! A oddechli si.
Ono to asi tak jednoduché nebude. Vzbudíme se v prvním dnu roku 2000 zrovna tak, jako jsme se vzbudili první den roku 1998 a rozdíl bude asi jen v tom, že programátoři budou mít trochu sevřenou jistou část těla, zda starší typy počítačů nezačnou svět odpočítávat od roku nula. (Staré počítače totiž pořád věří, že přijde Mesiáš.)
Podle roku 2000 se nazývají různé akce, většinou vizionářského charakteru, které nás vyzývají, ať kráčíme vstříc světlým zítřkům. Jedna z těch, která může mít zásadní význam pro budoucnost, se konala v září v Praze. Bylo to FORUM 2000. Bylo to setkání na vysoké úrovni. Stojí za to si počíst v jednotlivých příspěvcích, člověk pak zjistí, že k nám promlouvá skupina lidí, z nichž někteří jsou osvícení a někteří mají mnoho vědomostí. To ovšem není to samé, že.
Vstupujeme do roku Ohnivého Koštěte (neznáte česko-čínský lunární kalendář?) Prvek Oheň ve kvalitě klidného plamene a nástroj Koště dávají dohromady rok, který nás bude vybízet k tomu, abychom si zametli před vlastním prahem (zároveň jsou slyšet vizionářská hesla: "Zameťme si svou Prahu", "Ukliďme si v srdci", apod.) Máme-li si v sobě skutečně zamést a činíme tak, nezůstáváme samozřejmě fixováni pouze na sebe, ale zajímáme se o ostatní, o to, jak žijí, jak trpí, jak vnímají skutečnost. Jak třeba taková veřejnost vnímá FORUM 2000? Dovolte použít úryvek z článku Zpravodaje NH. Jde o moderní indiánskou bajku o Foru 2000.
Skupina moudrých zvířat celého světa se sešla, aby diskutovala o tom, zda se svět v současné podobě dále udrží, nebo bude zničen. Moudří koně mluvili o tom, že prérie je ušlapána, tráva usychá a brzy nebude na čem se pást. Delfíni poukazovali na znečištění moří, na sebevraždy velryb, které se vrhají úmyslně na břeh a hynou. Orlové popisovali svět z výšky a varovali před znečištěným ovzduším, neboť již není vidět dobře na kořist. Medvědi si stěžovali, že díky velké hlučnosti nemohou v zimě spát. Sovy radily ostatním, aby ve dne spali a v noci lovili, neboť to je nejlepší prevence proti zánětům očí způsobeným ztenčením ozónové vrstvy.
Ostatní, obyčejná zvířata se dále vesele popásala, lovila, odpočívala či spala. Tamtamy, které měly o vrcholném sněmu informovat, zněly poněkud tlumeně a přerušovaně, protože musely referovat především o tom, kdo koho včera ulovil a kolik hyen a šakalů se na tom přiživilo. Poslouchala hlavně zvířata, existenčně závislá na čistotě. Raci sledovali s napětím referát delfínů, buvoli přikyvovali koňům, sokoli orlům a sýček obecný zašel dokonce tak daleko, že začal ostatní zvířata v noci budit a nutil je do práce.
Většina zvířat, hlavně ta domácí, ochočená, užitková, odtržená od svého přirozeného prostředí, snad ani nevnímala, o čem se mluví. Vepři poslouchali referát orla a divili se, proč on, hlupák, létá a co to popisuje za úlety, když v zemi je takové množství dobrých hub a kořínků. Lenochodi v ZOO vrtěli hlavou nad referátem koní, protože na stromech je přece listí dost, kam ten spěch a proč stále sklánět hlavu k zemi. Vždyť i v zimě je díky pečovatelům a plynulým dodávkám potravin dost. Volně žijící ptáky, zejména supy, krkavce a vrány, ze savců posléze i kojoty a šakaly zaujala zpráva o mrtvých velrybách a začali se domlouvat, kudy vede cesta k pobřeží.
Tu se zvedl lev a ze srdce zařval. Bylo ho slyšet na celém světě.
Stanislav Musil
