nezávislý měsíčník pro duchovní kulturu
Narodil se ve zchudlé bráhmanské rodině. Ačkoli měl po onemocnění malárií poseto celé tělo ošklivými boláky a nebyl hezké dítě, všiml si ho na pláži jeden z vedoucích postav Teosofické společnosti v Indii Weabster Leadbeater, který měl údajně jasnovidné schopnosti a upoutala ho chlapcova extrémně čistá a jasná aura. Teosofická společnost měla pro toto období předpovězeno, že se objeví chlapec, ze kterého mají vychovat světového učitele. Ačkoli měli již takového chlapce vybraného (byl ze zámožné americké rodiny a nebylo již snadné jej odmítnout), Leadbeater po spatření Krishnamurtiho okamžitě usoudil, že jedině on může být světovým učitelem. Otec Krishny (teprve později se začal nazývat Krishnamurti) dal povolení k jeho výchově, a tak se dostalo Krishnovi asi od 14 let evropského vzdělání a byl vychováván i pomocí různých východních duchovních praktik. V 17 letech byl poslán spolu se svým bratrem na studium do Anglie, později studoval také ve Francii. Pohybovali se většinou ve šlechtických kruzích, které sympatizovaly s Teosofickou společností. První přednášky měl v rámci Teosofické společnosti, později se od ní odtrhnul, protože nesouhlasil s její vnitřní organizací, s její přílišnou orientací na okultní jevy a tím, že by měl vystupovat v roli Světového učitele.
Osobnost Krishnamurtiho je spojena s různými, těžko vysvětlitelnými jevy - po celý život trpěl zvláštními bolestmi spojenými se stavem tranzu, během něhož, jak říkal, ho někdo "nabíjí". Sám však nebyl schopen vysvětlit podstatu tohoto jevu. Tyto stavy se dostavovaly pravidelně, když byl fyzicky naprosto v pořádku a na čas ustaly, když byl například nemocen.
Posluchači jeho přednášek se shodovali v tom, že přestože nebyl dobrým řečníkem, měl neobyčejně silný osobní magnetismus a většinu z nich si získal již jenom svojí osobou.
Za více než 60 let přednáškové činnosti získal mnoho příznivců a z přednášek byla vydána řada knih. Řada lidí, zvláště v Indii, ho chtěla následovat jako svého gurua. Krishnamurti však nikdy nežádal úspěch ani slávu a roli gurua na duchovní cestě člověka odmítal. Po celý život se musel bránit snahám být prohlášen za Světového učitele.
Z výtěžků své činnosti založil v Indii, USA a Anglii školy a komunity, kde studenti i štáb žijí v souladu s jeho filosofií.
Měl léčitelské i jasnovidné schopnosti, po celý život byl vegetarián, nikdy nepil alkohol.
V souladu se svým učením, jehož hlavním bodem ja takzvaná psychologická smrt, zapomněl většinu minulých událostí, například své mládí. Nepamatoval si dokonce ani, jak vypadal jeho bratr, jehož velmi miloval a jehož smrt jej zdrtila natolik, že se stala obratem v jeho životě. Udržoval si též stav "bez myšlení" - tedy meditace, který přerušoval jen tehdy, když bylo nutno v určitém směru prakticky jednat.
Zemřel v 91 letech v Krishnamurtiho centru v USA, obklopen svými příznivci. Ještě několi měsíců před svou smrtí byl psychicky naprosto ve formě tak, že byl schopen přednášet stejně dobře, jako kdykoli dříve.
připravil Tomáš Štanzel
