Seznam duchovních mistrů Úvahy mistra Mu

Hazrat Inajat Chán a Súfismus

"Svůj čin vůči každému člověku
považuji za čin vůči Bohu.
A čin každého člověka vůči mně
za boží čin."

Hazrat Inajat Chán se narodil v indickém městě Baróda v r. 1882. Pocházel z význačné hudební rodiny, vystudoval indickou klasickou hudbu a stal se významným hudebníkem. Byl hluboce spjat se súfijským řádem Čišti a stal se mistrem tohoto řádu, jenž pochází z města Čišt v dávném Chórásánu. Členové řádu během svých duchovních cvičení využívali především speciální hudby. Jejich vliv na Indii byl značný, protože v posledních 900 letech se členové tohoto řádu těšili značné úctě jako význační hudebníci. A byla to právě hudba, kterou předávali své duchovní poselství.

Když jeho předchůdce a představený řádu Mistr Abú Hášim Madani umíral, pověřil jej úkolem. "putuj na Západ jako hudebník duše a nalaď srdce lidí na božskou harmonii." Byl to úkol, který odpovídal potřebám většiny lidí, ať již si to uvědomovali, nebo ne, naučit se rezonovat tvůrčím způsobem s vesmírem a jeho vibracemi.

Léta 1910 - 1927 byla vyplněna hudbou a přednáškami na téma súfismu (USA, Anglie, Francie). A tak napomáhal duchovnímu růstu západní společnosti, která měla poprvé možnost se přímo seznámit s učením súfiů. V té době také založil "Súfijský řád na Západě". Ze záznamů jeho přednášek, které měl ke svým žákům, byla pak sestavena řada knih.

"Bůh, který je pro člověka pochopitelný,
je stvořen samotným člověkem,
ale to, co je za hranicemi lidského chápání,
je onou skutečností."

Jaká je podstata súfijského učení?

Súfismus nelze nazývat teismem, protože súfiové nepovažují Boha za oddělenou entitu, a nelze jej nazývat ani panteismem, protože súfiové spatřují boží imanenci nejen v přírodě, ale uvědomují si jeho esenci v nekonečnu a nazývají jej Alláhem, který nemá tvar ani barvu.

Súfi na otázku, zda je křesťan, muslim či žid, bude spíše odpovídat ano, nežli ne, protože neodporuje žádné víře, ale sympatizuje se všemi. A popravdě nelze súfismus ani nazývat náboženstvím, protože na nikoho neklade požadavky víry nebo nějakých doktrin. Je přesvědčen, že každá individuální duše má své vlastní principy, které se pro ni nejlépe hodí, a že má stupně víry, které se mění podle stupně vývoje té které duše. Súfismus není ani intelektuální filosofií, protože není závislý pouze na chladném rozumářství, ale rozvíjí lidské srdce a oddanost v člověku. Súfismus nelze ani nazývat okultismem, protože nepřikládá žádnou váhu zkoumání jevů, což považuje za marné úsilí. Vidí život v jeho krátkosti, jehož jediným cílem je Bůh.

Súfismus je esencí všech náboženství a lze jej nazývat esoterní stránkou zoroastrismu, judaismu, křesťanství, védánty i buddhismu. Súfismus svými kořeny sahá do oblasti Blízkého Východu, arabského světa, Persie i Indie. V posledních padesáti letech vliv Východu postupně připravil půdu na Západě pro přijetí sémě súfijského poselství. "Každá událost má svůj čas a je vůlí nejvyššího, aby se Východ i Západ sjednotily v poutu lásky a moudrosti. Toho nemůže dosáhnout žádný politik ani obchod, ale pouze pokyn Boží, který je Pánem Východu i Západu."

Několik súfijských myšlenek

připravil Boris David

© 2024 - n3t.cz - Joomla Webdesign