Život v dimenzi kvality

Pokud člověk neodhalil svou spirituální bázi, tak je jeho život plochý, fádní, zkrátka nekvalitní. Pokud však má své duchovní těžiště, tak se jeho životní pouť prozáří a zkvalitní ve všech směrech, poněvadž přirozeně odlišuje zrno od plev a je navigován (tu více, tu méně) božským paprskem. Je skutečným, celistvým člověkem. Je zkvalitněn.

Současný svět trpí mnoha neduhy. Jedním z "výdobytků" vyspělé civilizace západního typu je masová spotřeba uniformního zboží, nejlépe na jedno použití. Jeho produkce je doslova chrlena v zemích třetího světa. Manažeři a projektanti se snaží vycucnout z minima maximum, aby zisky zdárně rostly a akcionáři si mohli dopřát další požitky. Tyto orgie masové spotřeby mají za následek nejenom zbídačování (už tak chudého) obyvatelstva, ale rovněž surovinové drancování planety.

I my jsme podlehli falešnému mýtu moderní společnosti, že štěstí se rovná bezuzdná spotřeba. Najíždíme do monstrózních hypermarketů, kde si jako hnaný dobytek užíváme svou svobodu. Ve městech se tísníme v malých krcálcích, bez spojení se Zemí, zahlušeni jalovým informačním šumem, další kategorií zboží. A v pracovním procesu na nás dorážejí hyeny ze všech stran, snažíce se z nás vydupat co nejvíce, i když jsou samy vzteklé a zmatené.

Zdá se, že svět nějakou souhrou podivných okolností zešílel. Náboženství a církve jako by ztratily schopnost dávat lidem naději. Ti podlehli působení mediálních ataků a stali se dobře zpracovanými jedinci. Aby si však uchovali svou pofidérní svobodu, tak se vymezují různými protiakcemi, které však v celkovém kontextu působí spíše tragikomicky. Někteří jezdí na horských kolech (návrat k přírodě), jiní chovají psi (nejlépe bojové, aby projevili ducha doby), další okupují sex-shopy (hledajíce uvolnění), mnozí vykřikují na sportovních akcích (plných reklam a dopinku), někteří se ládují drogami (výnosné to odvětví)… A tak bychom mohli pokračovat. Všechny tyto revolty jsou však pod spolehlivou kontrolou byznysu, mocenských uskupení a tajných služeb.

Až apokalyptická situace pramení z fatální ztráty skutečné spirituální dimenze. I mnohé církve podlehly světských neduhům, vplížila se do nich korupce a touha po moci. Staly se tak pouhou atrapou, která se však hodí k současnému bakelitovému pojetí světa. Světové velmoci žehnají svým válečníkům, kteří jdou zjednat pořádek ve jménu výnosných nerostných nalezišť. Druhá strana vzývá svá božstva, aby jim pomohla likvidovat agresory. Panebože, kdo to jsme? Do jakého mentálního schizmatu jsme se to jenom narodili?

I v Čechách se člověk člověku stává vlkem. Do uvolněného prostoru vtrhly brutální metody západního obchodu (likviduj slabšího, udělej z něj úplnou nulu!) i nevybíravé praktiky východních mafií (buď budeš platit, nebo nebudeš!). Morálka různých typů veksláků a vyučenců se stává normou. Političtí paňáci pak trapně sehrávají partie, které jim diktují lobystické zájmy. Oj, oj, oj. Kde hledat zdravý rozum, když ve jménu peněz mnozí šílí tak silně, až se stávají dobře cvičenými vlčáky.

Důsledkem těchto vlivů se stává i český terén podivným válčištěm. Je zamořen mentálním odpadem a charakterovými úchylkami. Mnozí mají oči navrch hlavy, dalším z očí šlehají blesky nenávisti. Dokonáno jest. Ve jménu vehiklů na čtyřech kolech, mobilních mikrovlnek, ohlupujících multikin jsme se dotkli nějakého zla. Uvolnili jsme džina z láhve a ten se do nás pustil. Biologické a genetické inženýrství je jeho další doménou. Už jenom vyšlechtit něco, co nás definitivně skolí. A další planeta vesmíru se stane neobyvatelnou.

Žít v takto podminovaném prostoru vyžaduje značný díl osobní statečnosti. Nepodlehnout oficiálnímu teroru, ale ani víceméně zcestným reakcím na něj. Jak tedy žít v prostoru, který učinil z výrobků své modly, který se zahalil do hmoty, aniž by respektoval jisté duchovní dimenze a souvislosti? Jak tedy žít? Kde pracovat? Jakého partnera si vybrat? Jakou budoucnost připravit pro své děti? Podlehnout moru pokrytectví, který nás nutí dělat ze sebe šašky? Nebo si zachovat vlastní tvář a svou integritu? Své svědomí.

Moudrá rozhodnutí činí vytříbené osobnosti, které dosáhly celistvosti a jimiž proudí energie až magicky, takže ostatní jsou k nim přitahováni jak k magnetu. Moudrá rozhodnutí jsou většinou kvalitní rozhodnutí, protože nečiní nic, co by bylo v rozporu s přírodou a kosmickým řádem. Moudrá rozhodnutí jsou něco jako meditace, protože přinášejí dobro, obecný prospěch, čišící harmonii a hmatatelné štěstí. Takových rozhodnutí - jen se rozhlédněte kolem - však příliš neobjevíte.

Někdy si říkám, zda je celý tento zhoubný proces, který provází dění na planetě Zemi, nezvratný, nebo zda existuje alternativa, jak se z něj vymanit? Zda se podaří lidem najít svůj božský potenciál, zda se vzepřou proti zotročujícímu vlivu různých monopolů a mašinérií? Zda se skutečně osvobodí…

Existují cesty násilné, které za sebou nechávají potoky krve a děsivé vzpomínky, existují však i cesty usebrané, nenásilné - cesty spirituální. Takové cesty vedou nejprve do hloubi srdce a duše, kde dochází k proměně osobnosti, protože se postupně ladí na vyšší zdroj. Odhazuje balast nicotností, zkvalitňuje se.

Pokud se ponoříte do svého nitra a naleznete (a to není vůbec snadné) spirituální těžiště, možná se vám ozřejmí, že činíte nedobře, že některé věci konáte jalově a planě. Že jste do nich souhrou všelijakých konvencí tlačeni, že z nich nemáte radost, že vás vůbec nepovznášejí. Pak třeba učiníte korekci své životní dráhy. Odvrhnete některé zbytečnosti, přestanete nacházet zalíbení v pokleslém, nekvalitním životním stylu, o kterém tucty lesklých časopisů hovoří přinejmenším jako o spáse lidstva. Odhodíte ten konzumní brak a tlak. Jsou ho plné nákupní haly, jsou ho plná sídliště. Zkusíte přistoupit blíže sami k sobě i k přírodě.

Člověk, který se promeditoval ke své spirituální dimenzi, je člověk krásný - a je člověk pravdivý. K sobě i k ostatním. Krásný je za všech okolností, protože je nositelem vyššího poselství. Obklopuje se hodnotnými lidmi, ale i předměty, protože ví, že mu předávají inspirativní vibrace. Obléká se v souladu se svou duší. Věnuje pozornost materiálům, které má na sobě. Pozorně si vybírá, co si obuje. Spí na správném místě a na zdravé posteli. Nešetří na dobré stravě. Pokud miluje hudbu, poslouchá ji na kvalitní aparatuře. Svého partnera nehodnotí jenom podle vzhledových a ekonomických kritérií - má za to, že láska je unikátním projektem Boha.

Dosíci spirituální i životní kvality není v současném zprůměrovaném a masově nastaveném světě opravdu jednoduchou záležitostí. Vyčerpané paradigma se brání. Dopřejme mu ještě několik chybných výkonů, jeho cesta je zpečetěna. Buďme k tomu ďáblíkovi milosrdní. Bod obratu nastává. Záleží na mnoha jednotlivostech, na moři detailů. Záleží na kvalitě a rozpoložení každého našeho srdce a duše.

Pokud však vyslyšíme harmonii sfér, nemůže konat jinak než dobře. Pak ozdravíme planetu Zemi i sami sebe. V kosmickém tanci, v úžasné šarádě. Nalezneme kýžený ráj. Velmi kvalitní bydliště.

Jiří Syrovátka, spisovatel