Duchovní i materiální trh

Sál se pomalu zaplňuje. Dvě třetiny lidí hezky oblečených, usmívajících se, s lesknoucíma se očima a vyzařující jakési skryté "já vím". Třetina se rozhlíží, tváří se všelijak. Od skepse přes ostýchavé úsměvy až po ojedinělé pohrdlivé pohledy. Všichni si sednou tak, aby měli před očima pódium. Ozve se povznášející hudba. Dav povstane a začíná tleskat. Začíná rytmické řazení duší do pozoru. Libé rytmické tóny přivádějí některé staré harcovníky skoro do nadšení a extáze. Nově příchozí jsou snadno rozeznatelní. Buď sedí a dávají najevo "já sem (ještě) nepatřím" nebo po vzoru těch, kteří je přivedli, stojí a nesměle napodobují tleskání a trochu se po očku rozhlížejí. Na pódiu se objevuje Člověk nebo Skupina nesoucí Symbol a začíná tleskat také. Posvátné nadšení vrcholí. Může a nemusí se zpívat. To podle toho, jak velká je společnost a v jakém je varu. Zatím je teplota menší než 100 stupňů. Posléze se společnost posadí.

Dvě třetiny se podívají na zbylou třetinu. Jsou si jisti, že jsou na správném místě, na té správné akci a přicházejí se poklonit Symbolu. Je sem dříve také někdo přivedl a jsou mu za to neskonale vděčni, neboť to změnilo náhle celý jejich život. Dříve strádali a nyní jsou šťastni. Navíc mají pravidelná setkání s pozitivními lidmi podporujícími ty pravé hodnoty, kteří vyznávají totéž. Třetina nováčků se může třást jako myš před hadem, může se vyzývavě tvářit, může dělat nevímco, je pomalu absorbována do skupinového nadšení, vzájemnosti, pospolitosti. Už nejsou sami, můžou k někomu, něčemu, někam patřit. Může jim být řečeno, že je někdo miluje, protože přišli. Může jim být řečeno, že stojí před velkou šancí, životním rozhodnutím. Stačí vykonat STVRZUJÍCÍ, ZAVAZUJÍCÍ AKT.

Mezitím na pódiu probíhá čtení, je vysvětlována struktura pojetí, přínosy, je upozorňováno na ZAKLADATELE, který je tak daleko, vzdálenostně či historicky, že budí důvěru. Jsou citovány věty, které zakladatel napsal, jsou citovány příhody zakladatele glorifikující a odstraňující nedůvěru. Poté znovu hudba, tleskání, zpěv. Někteří noví už se rozpouštějí, někteří ještě odolávají. Následuje ztišení, výměna moderátorů, jiné téma.

Na pódium vystupují normální lidé a svědčí o tom, že se jim to povedlo, že se stalo skutečně tak, jak se o tom celou dobu mluví, že se jim změnil celý život. Co chvíli se někdo přizná, že předtím by ze sebe před tolika lidmi nevypravil ani slovo, ale MUSÍ, protože taková zkušenost nemůže zůstat skryta. Každý příspěvek je oceněn potleskem a voláním slávy. Buď jen tak, nebo se provolává sláva zakladateli. Jemu patří vděk a úcta a pak nějaký ten odlesk i současným propagátorům jeho myšlenek. Třetina nováčků postupně podléhá. Je předpoklad, že osmdesát procent se přikloní a s ostatními bude třeba ještě pracovat. Jejich naivní dotazy, tisíckrát již vznesené a dobře zmapované jsou zodpovězeny a nezůstává prostor pro pochyby. Pokud snad přece jen, existuje mnoho ujišťovatelů, činných především o přestávce, které pochybovače zahrnou pozorností. Pojď k nám, bude ti dobře! Pojď, neváhej, tvé rozhodnutí učinili již mnozí a nelitují, pohlédni jen na nás! Vznikají mnohé přátelské svazky. Jsou však podmíněny sepětím se skupinou. Jsi můj přítel, protože jsi náš. Pokud bys nebyl náš, jaké by byly nebo jaké budou naše vztahy, to nikoho ani nenapadne řešit. Závěrečné slovo a hudba. Na pódiu stojí ti, co svědčili, ti, co vedou a ti, co vědí. Tleskají a usmívají se, září štěstím. Hudba končí, třetina nových je rozebrána a připravuje se ZAVAZUJÍCÍ AKT. Je to velký okamžik v životě. Po jeho vykonání, ať už je jakkoli dlouhý, následuje srdečný stisk ruky, snad i objetí, podle přípustných emocí. Příště přijdou noví a budou se jim také lesknout oči. Ti, co odolali, odcházejí, každý má jiný důvod. Není jich mnoho.

Vážení přátelé, teď hádejte, zda šlo o nábor do multilevel marketingového obchodu nebo do křesťanského či jiného společenství. Určitě nešlo o nábor sboru dobrovolných hasičů nebo sběratelů známek. Je tu někdo, kdo se pohoršuje? Nad čím? Že mu něco z jeho myšlenkových schémat bylo rozbořeno? Že toto na světě existuje? Že jste se stali křesťany přesně takovýmto způsobem? ALE, VY SI SNAD MYSLÍTE, ŽE TADY NĚKDO NĚCO POMLOUVÁ, DĚLÁ SI LEGRACI? Jak víte, že autor není tomuto schématu náboru za něco vděčný? Je toho hodně na přemýšlení. Proč hodnotit, posuzovat a soudit? Svět takovéto aktivity má a bude v nich pokračovat, protože jsou efektivní pro zvýšení počtu duší. Proč? Spíše by bylo dobré se mezi ně podívat. Je to zajímavá zkušenost. Pokud v sobě ovšem najdete sílu říci ne. V tom se pozná, zda o duchovnu jenom mluvíte nebo je žijete, zda máte jasno v hodnotách, nebo vás někdo dokáže přesvědčit, zda dokážete snést samotu a deficit dočasné vnější lásky.

Stanislav Musil