Recenze knih Hudbební recenze, dle abecedy Hudební recenze, dle zemí a oblastí

Rudolf Skarnitzl

Úvod do filozofie a praxe jógy
(Onyx, 1997, 256 stran)

Zhruba po 25 letech u nás konečně vychází fundovaná kniha o józe, která se neomezuje pouze na jedno učení, ale snaží se postihnout jak teoretické, tak praktické základy jógy. Předcházejícím dílem byla ona slavná a brzy zakázaná "žlutá jóga" (Jóga Od staré Indie k dnešku, 1971) a tato má shodou okolností také žlutou vazbu a je spojena osobou jednoho z dřívějších autorů. Právě Rudolf Skarnitzl byl autorem stěžejních kapitol, zabývajících se duchovními aspekty a ne pouze cvičeními hatha jógy, pod nimiž se musela v dalších letech jóga servírovat. Vycházejíce z toho, že jóga znamená především sjednocení spojení s nejvyšším Bytím ať už v jakémkoli představitelném či nepředstavitelném aspektu a dále sebekázeň, vytvořili indičtí mudrcové více cest, využívajících různé možnosti člověka, aby dospěl k tomuto spojení. Vůbec jim nebylo na překážku, že některé cesty jsou tak odlišné, že si zdánlivě protiřečí. To je spíše problémem pro zápaďany, kteří svým racionalistickým přístupem zavádějí do svého pochopení více logiky než otevřeného srdce a prožitku zkušenosti. Avšak to platí hlavně pro dav, pro nějž jóga není. Jednotlivci, mezi něž patří právě autor této knihy, nejsou již tak omezení a píší svá díla (naposled Poznávej své já) na základě dlouholetých zkušeností. Rudolf Skarnitzl v některých kapitolách využil úryvky ze "žluté jógy", ale jinak má kniha zcela jiné rozdělení a přináší obrovský vklad jeho poznání. Zásadní rozdělení je na filosofii a praxi jógy. Avšak i tak je při vysvětlování obého vložena praxe do teorie a naopak. Ve filosofické části se dovíte základní věci o józe, gunách, zákonu karmanu, převtělování, božství v člověku i vhodnosti pro praxi. Vše je bohatě prostoupeno citáty hlavně Rámakršny, Vivékánandy, Aurobinda, Šankary, Maháršího, Pataňdžaliho, véd a upanišad. Myslím, že obzvláště se podařilo vysvětlit guny, převtělování a božství, ale ani ostatní kapitoly nezůstávají nikterak pozadu v tom, aby začátečník pochopil skutečnou podstatu jógy.

Druhá část nazvaná Praxe jógy vybírá několik nejzákladnějších přístupů využívajících činnosti (karma jóga), citu (bhakti jóga), intelektu (džňána jóga) a vůle či všech složek člověka (rádža jóga). K nim je přidána átmavičára Ramana Maháršiho. Tento mistr je ostatně citován nejčastěji (spolu s Šankarou a Rámakršnou) v celé knize při vysvětlování složitějších míst. Proto je na závěr připojen také seznam odborných výrazů. Myslím, že tak, jak je kniha koncipována, přináší dnes nejúplnější představu o józe, i když i z ní samozřejmě vyplývá, že učitel je nutný. Měl by ji mít po ruce tedy každý, kdo se jógou zabývá.

Jaké jsou v ní nedostatky? Na prvním místě bych za ně považoval grafickou úpravu. V množství informací je důležité jejich uspořádání, častější užití odstavců, jiných typů písma apod., aby vše bylo přehlednější. Určitá snaha o to byla, ale čtenář se musí spíše prokousávat. Také jazykové korektury se dělaly minimálně. O užívání čárek se ani nebudu zmiňovat, chyby najdete skoro na každé straně. Občas se užívají také zvláštní nečeské (spíše poangličtěné) výrazy (přívislost, instalovat intelekt, předsedá evoluci atd.). Jinak zde byla velká snaha o správný přepis sanskrtských slov, ale i ta má asi ve čtvrtině výrazů rezervu. Kdyby to přečetl indolog, mohlo to být skvělé. Nejvíce mne mrzí stálé užívání slova brahman (často s velkým písmenem a vůbec nadužívání velkých písmen jako v angličtině) místo nesklonného brahma (střední rod), jak píší dávno všichni indologové.

Dále samozřejmě nebyly podrobněji zmíněny mnohé další druhy jóg např. krija, náda, tantra, laja a jiné. Tyto stíny však nic nemění na skutečnosti, že Rudolf Skarnitzl podpořil tuto knihu svými hlubokými zkušenostmi, které dávají hlavně v druhé části vynikající návody k tomu, jak jednat a naplňovat zásady a pravdy jógy na sobě.

Jiří Mazánek

© 2017 - n3t.cz - Joomla Webdesign