Seznam duchovních mistrů Úvahy mistra Mu

Být v míru

Věřím, že setkání buddhismu a Západu přinese něco vzrušujícího a velmi důležitého. Západní společnost uznává některé hodnoty, např. vědecký způsob zkoumání věcí, duch svobodného zkoumání nebo demokracii, a jestliže se podaří sblížit tyto ideje s buddhismem, lidstvu se může dostat něco velmi vzrušujícího.

Tisk byl objeven v Číně a pohyblivé typy byly vynalezeny v Koreji, ale teprve Západ z tisku udělal velice důležitou formu komunikace. Střelný prach vynalezli Číňané, ale teprve když jej začali průmyslově vyrábět Evropané změnil tvář světa. Čaj objevili v Asii, ale teprve na Západě dokázali vymyslet čajové pytlíky.

Buddhistické principy vidění světa a nedualistického jednání, zkombinované se západním způsobem "dělání" věcí by mohly dokonale změnit naše životy.

Rád bych Vás seznámil s formou buddhismu, která by na Západě mohla být přijatelná. V posledních dvaceti letech jsme tuto formu buddhismu zkoušeli zavést do naší moderní společnosti. Jmenuje se Tiep Hien, řád Vědomého bytí.

Tiep Hien začal vznikat ze zenové školy Lin Či v rámci 42. Generace této školy. Je to forma každodenního, angažovaného buddhismu, buddhismu nejen klášterního, ale i společenského. Tiep je vietnamské slovo, původně čínské, a znamená "být v kontaktu", být si vědom sám sebe.

V moderní společnosti většinou chceme být "v kontaktu" s jinými věcmi, jako je sport, náboženství, politika, knihy, a na sebe chceme spíše zapomenout. Vždy, když máme trochu volného času, saháme po něčem vnějším, zapínáme televizi. Je třeba být si vědom, být v kontaktu sám se sebou, abychom všichni dokázali sami v sobě nalézt zdroj moudrosti, porozumění a soucitu. To je také smyslem meditací - být si vědom, co se děje v našich tělech, pocitech, myslích.

Znamená to ale také být v kontaktu s buddhy a bódhisattvy, osvícenými předky, jejichž moudrost a soucit jsou hmatatelně efektivní.

Druhá část významu slova tiep je "pokračovat", učinit něco trvalým. Znamená to, že moudrost a soucit buddhů a bódhisattvů bude přenášena z generace na generaci, že nebude přerušena. Dokážeme-li být v kontaktu s naší pravou myslí, vytryskne zdroj moudrosti a soucitu - to je základ všeho. Být v kontaktu se svou pravou myslí je nezbytnou podmínkou pro pokračování dlouhé linie předávání moudrosti buddhů a bódhisattvů.

Hien znamená přítomnost, teď. Jen přítomnost je reálná, jen v přítomnosti žijeme. Necvičíme, abychom spasili budoucnost, abychom byli znovuzrozeni v nějakém ráji, ale proto, abychom žili v míru a soucitu právě teď. Hien také znamená manifestovat, realizovat, uskutečnit. Láska a porozumění nejsou jen slova, musíme je realizovat a manifestovat v sobě i ve společnosti.

V řádu vědomého bytí existují dvě komunity: muži a ženy, kteří přísahali dodržovat 14 příkazů řádu, a ti, kteří cvičí totéž, ale nepřísahali. Neholíme si hlavy, nenosíme nějakou zvláštní róbu. Rozdíl je jen v dodržování např. 60ti dnů intenzivních meditací, dnů vědomého bytí, v průběhu jednoho roku. Cvičíte-li např. každou neděli, už to dělá 52 dnů.

Alespoň jednou za 14 dnů se členové řádu, i ti, kdo cvičí s námi, setkávají a recitují společně 14 přikázání. Začínáme dvěma sliby i pro děti. První zní: Slibuji, že budu rozvíjet svůj soucit, abych tak dokázal víc milovat a chránit život lidí, zvířat a rostlin. Druhý slib zní: Slibuji, že budu rozvíjet své pochopení, abych dokázal milovat a žit v harmonii s lidmi, zvířaty a rostlinami. Sliby se tedy týkají soucitu čil lásky a porozumění. To je základ Buddhova učení. Poté, když děti odrecitují tyto dva sliby, mohou odejít si hrát a dospělí recitují 14 přikázání.

Obvykle se přikázání týkají těla, např. "nezabiješ", v našem pojetí vědomého bytí však klademe důraz na záležitosti mysli.

  1. Neuctívej žádnou ideologii nebuď připoután k žádné doktríně ani buddhistické. Všechny myšlenkové systémy jsou jen návody, ne absolutní pravdy.
    Buddhovo učení je jen vor k přeplutí, ne druhý břeh řeky, je jen prstem ukazujícím na Měsíc, ne Měsíc samotný. Zůstaneme-li připoutání k voru nebo prstu, nic nedokážeme. Nemůžeme ve jménu voru nebo prstu zabíjet druhé: lidský život je vzácnější než jakákoliv ideologie.
  2. Nemysli, že to, co nyní víš, je absolutní pravda. Nauč se a cvič být otevřený k názorům jiných. Pravda je život a ne konceptuální znalost. Buď připraven učit se celý život a neustále pozorovat realitu v sobě i ve světě okolo.
    Buddha řekl: "Když jsi připoután k něčemu jako je absolutní pravda a pravda sama osobně zaklepe na dveře, odmítneš ji pustit dovnitř." Vědec s otevřenou myslí má větší šanci něco skutečně objevit. Buddhista by měl neustále zkoumat svá stanoviska a nebýt k nim připoután. Jen tahle cesta vede k dokonalému pochopení.
  3. Nevnucuj nikomu, zvláště pak dětem, autoritou, penězi, propagandou či hrozbou svoje názory. Naopak, v tolerantním dialogu pomáhej odstraňovat fanatismus a úzkoprsost.
    Toto přikázání také vyvěrá z prvního a je na Západě dobře chápáno. Podaří-li se aplikovat je globálněji, bude to dobré pro celý svět.
  4. Nevyhýbej se kontaktu s utrpením, nezavírej před ním oči. Nezapomínej, že na světě existuje příliš mnoho utrpení. Hledej a nalézej způsoby, jak např. osobním stykem, radou a příkladem můžeš být s trpícími. Takto totiž člověk může probudit sebe a své bližní do reality utrpení v tomto světě.
    První Buddhovo kázání bylo o utrpení. Budeme-li se utrpení, nemocem vyhýbat, nezjistíme jejich příčinu a nenalezneme na ně lék. Západní společnosti jsou dosti uzavřené a nezajímají se, co se děje v okolním světě. Člověk je příliš zaměstnán a tak i když vidí utrpení jiných v televizi, nevnímá je. Samozřejmě i v západním světě je dost utrpení, ale většinou, při srovnání s utrpením jiných, je zbytečné. Dokážeme-li vidět utrpení kolem sebe a dokážeme-li hledat a nalézat způsoby, jak trpícím pomoci, naše vlastní utrpení většinou zmizí samo.
  5. Nehromaď bohatství, zatímco milióny jiných hladoví. Nepovažuj slávu, zisk, bohatství nebo smyslové požitky za svůj životní cíl. Žij jednoduše a nemrhej časem, energií a materiálními zdroji.
    V jedné sútře se říká: "Lidská mysl neustále touží po majetku, a nikdy není ukojena. Bódhisattvové jednají opačně a následují princip sebedostatečnosti. Žijí prostě a jediným smyslem je pro ně realizace dokonalého pochopení." V kontextu moderní společnosti znamená jednoduchý život také možnost vyhnout se destruktivním sociálním a ekonomickým tlakům a tedy i stressu, depresi, vysokému krevnímu tlaku aj. moderním nemocem. Dokážeme-li žít prostě a jednoduše, budeme žít šťastně a budeme schopni pomáhat jiným.
  6. Vyhni se hněvu a nenávisti. Přijdou-li, cvič meditaci soucitu, abys lépe chápal ty, kteří hněv a nenávist zapříčinili. Nauč se vidět jiné očima soucitu a tolerance.
    Podaří-li se nám pochopit příčiny hněvu a nenávisti, budeme schopni hlouběji milovat. Meditace soucitu je meditací lepšího pochopení. Nechápeme-li, nedokážeme milovat. "Nauč se dívat na jiné očima soucitu", říká přímo Lotosová sútra.
  7. Nauč se nenechat se rozptylovat svým okolím. Cvič dech tak, abys dosáhl jednotu těla a mysli, cvič svou pozornost a rozvíjej schopnost soustředění a pochopení.
    Toto přikázání je jedno z nejdůležitějších: žít v plném vědomí. Bez pozornosti nebudou fungovat ani jiná přikázání. V Asii lidé nosí břemena na vahadle, jehož střed umístí na svých ramenou . Toto přikázání je jakoby uprostřed vahadla, na kterém nesete ta ostatní.
  8. Nepoužívej slova, která mohou vyvolat konflikt nebo dokonce rozpad komunity. Naopak, vždy se snaž zahladit a vyřešit případné konflikty, jakkoli malé.
    Prvních sedm přikázání se týkalo mysli, další dvě se týkají řeči a pět přikázání se týká těla. Toto přikázání je o snadném smíření a míru nejen v rodině, ale v celé společnosti. Abychom dokázali urovnat konflikt, musíme vyslechnout obě strany. Svět potřebuje lidi schopné a ochotné porozumět, soucítit a umět vyslechnout.
  9. Neříkej nepravdivé věci ani v osobním zájmu, ani kvůli jiným. Nepoužívej neslušná a urážlivá slova. Nerozšiřuj zprávy, o kterých si nejsi jist. Nekritizuj a neodsuzuj věci, o kterých mnoho nevíš. Mluv vždy pravdivě a konstruktivně. Nalezni odvahu promluvit o nespravedlnostech, i když tě to může samotné ohrozit.
    Slova mohou vytvářet lásku, důvěru, štěstí a nebo naopak peklo. Mluvíme-li příliš, naučme se být stručnější. Měli bychom si být vědomi toho, co a jak tvrdíme, včetně následků své řeči. Např. před tím než začnete telefonovat, řekněte si tuto říkanku:
    Slova dokáží překonat tisíce kilometrů.
    Byla stvořena pro pochopení a lásku.
    Každé by mělo být jako drahokam, jako pestrý koberec.
  10. Nezkoušej využít buddhistickou komunitu k osobním cílům, nesnaž se ji přeměnit na politickou stranu.
    To neznamená, že bychom měli mlčet v případech nespravedlnosti. Pravdu bychom měli říkat vždy, bez ohledu na politické následky. Jsme-li straničtí, ztratíme schopnost urovnávat konflikty.
  11. Nedělej to, co je lidem a přírodě škodlivé. Neinvestuj do společností, které získávají na úkor jiných. Vyber si takové zaměstnání, které ti pomůže realizovat ideály soucitu.
    Toto je velmi obtížné přikázání. Má-li člověk zaměstnání, které mu může pomoci na cestě k hlubšímu porozumění, je to výborné, ale stále je co se učit. Jsem-li učitel, mohu být rád, že pomáhám dětem a že nejsem řezník. Mohu ale učit děti řezníka či právě moje děti jedí maso od toho řezníka. Jsme všichni propojeni a nikdy nemohu říci, že můj život je dokonalý a správný. Člověk může být vegetarián, aby nezabíjel, ale vyhnout se zabíjení prakticky nelze - v každé sklence pitné vody je nějaký život, v každé porci zeleniny. Jde o to, jsme-li rozhodnuti jít cestou soucitu. Ztratím-li orientaci, podívám se na nebe. Vyhledám Polárku a jdu. Neznamená to, že dojdu až k polárce. Prostě jsem našel směr.
  12. Nezabíjej. Nenech zabíjet jiné. Ochraňuj život kdekoliv a kdykoliv, zabraňuj válce.
    Zbrojní náklady většiny zemí jsou obrovské. Studie prokázaly, že kdybychom dokázali zastavit zbrojní závody, měli bychom dost prostředků na to, aby z planety zmizel hlad, negramotnost a spousta nemocí. Ti, kteří toto přikázání skutečně dodržují, pracují na obnově a zachování míru, aby tak obnovili a uchovali vlastní vnitřní mír. Zabránit válce je mnohem lepší, než protestovat proti válce - to už je pozdě.
  13. Respektuj majetek druhých ale snaž se zabránit obohacování za cenu utrpení jiných. Neshromažďuj, co ti nepatří.
    Hledat a nacházet způsoby, jak zabránit lidem, aby vydělávali na utrpení jiných je věcí legislativy a politiků. Avšak každý z nás může do určité míry pomáhat utlačovaným a bránit je.
  14. Nezanedbávej své tělo. Nauč se sním zacházet v úctě a respektu. Nedívej se na tělo jen jako na instrument. Šetři vitálními energiemi (sex, dech, duch) pro duchovní cestu. Sex by neměl existovat bez lásky a respektu pro práva a závazky těch druhých. Buď si vědom zodpovědnosti za nový život.
    Možná máte dojem, že toto přikázání varuje před těhotenstvím, ale není to tak. Jen je třeba být si vědom, co dělám. Je náš svět dost bezpečný pro naše děti?
    Toto přikázání má také co dělat s celibátem. Kdysi dodržovali mniši celibát ze tří důvodů: za prvé v dobách Buddhy mniši meditovali, vyučovali a pomáhali vesničanům celé dny, a pokud by se starali o své rodiny, nemohli by své mnišské povolání vykonávat. Za druhé, uchovávali sexuální energii pro meditaci. Podle asijské tradice má člověk tři zdroje energie: sexuální, energii dechu a duševní energii. Na dlouhé cestě za poznáním je třeba energií nemrhat. Třetím důvodem celibátu buddhistických mnichů je problém utrpení. V minulosti ale i dnes vídáme v Indii spoustu hladových dětí bez přístřeší, nemocných bez léků, nebo chudých žen, rodících deset dvanáct dětí bez naděje uživit je. Přivést dítě na svět je velká zodpovědnost. Je-li člověk bohatý, možná si s tím hlavu neláme. Je-li ale chudý, měl by si to rozmyslet. Naše děti jsou pokračováním nás samých. Pokračují v cyklech utrpení. Buddha nabádal mnichy, aby neměli děti a myslím, že za posledních 2500 buddhističtí mniši značně pomohli snížit dětské utrpení a potenciální přelidnění.
    A co se týče sexuální svobody na Západě, myslím si že přinesla mnoho dobrého, ale také řadu problémů. Antikoncepce pomohla osvobodit ženu (např. od nechtěného těhotenství). Na druhé straně větší sexuální volnost přinesla řadu depresí a stressů. Toto je jeden z hlubokých problémů západní civilizace a je třeba na něj myslet. Chceme-li mít dítě, udělejme nejprve něco pro svět, do kterého své dítě přivedete. Tak se z vás stane ten, kdo pracuje pro mír.

Thich Nhat Hanh

© 2017 - n3t.cz - Joomla Webdesign