Ročník 2004 Ročník 2003 Ročník 2002 Ročník 2001 Ročník 2000 Ročník 1999 Starší čísla

Vesmírné zákony

"Všechno je jinak, nežli jak to na první pohled vypadá"

Ukázka z 2. dílu trilogie Základní učebnice štěstí Bohumily Truhlářové "VESMÍRNÉ ZÁKONY"

Ať nás potká cokoli, první, co bychom měli říci, je "děkuji". "Děkuji" jako projev úcty k tvůrčímu principu, kterým jsme my lidé Bohem obdařeni. Všechno, co nás potkává, je totiž naše karma. A všechno, co nás potkává a co se nám nelíbí, to je naše "záporná karma". "Záporná karma" však ve své podstatě neznamená nic špatného. Ovšem špatně se nám z ní může udělat, když v ní neuvidíme nebo alespoň nevytušíme pozitivní jádro. Když pod tím, co nás běžně, vteřinu za vteřinou, v životě potkává a co nás třeba i zabolí, nevidíme boží impuls k vývoji, když nepřipustíme, že pod tím - byť i největším a nejkrutějším zlem - může být ukryt zárodek něčeho lepšího, co si máme odnést jako ponaučení, a tedy i jako pomoc na naší individuální vývojové cestě, potom je to s námi těžké. Když totiž věříme, že po temné noci nevyjde slunce, pak i v nejjasnějším letním dnu zůstáváme ve tmě. Když nezačneme vědomě rozpouštět své bolavé emoce a záporné vlastnosti, prožijeme celý život v trápení.

Znáte jistě příběh o dvou andělích.

Ten starší přišel mladšímu druhovi ukázat, že všechno bývá jinak, než jak to na první pohled vypadá. Andělé se převlékli za chudé poutníky a vydali se poznávat svět. Přišli k chalupě boháče a prosili o nocleh a skývu chleba, ale on i jeho žena na ně křičeli, kam by přišli, kdyby se zaobírali takovou chátrou. K jídlu jim nedali nic, jen nůši nadávek a na noc je z milosti pustili do svého nejhoršího, plísní prolezlého sklepa. Když se ráno mladý anděl probudil, uviděl staršího anděla, jak spravuje ve sklepě zeď. Bylo mu to divné. "Proč pomáháš boháči opravovat stěnu jeho sklepa, když byl na nás tak zlý?" zeptal se. "Všechno je trochu jinak, než jak to na první pohled vypadá," odpověděl mu s úsměvem starší anděl. Když opravu stěny dokončil, putovali dál. Došli až k chaloupce největšího nuzáka z celého okolí. Žil tam se svou ženou a dětmi. Často neměli co dát do úst, ale jejich srdce byla upřímná a poctivá. Srdečně oba poutníky přivítali, k přespání jim nabídli své postele a k posilnění poslední zbytky jídla, které se v chaloupce ještě našly. Ráno mladý anděl viděl, že jeho druh rozmlouvá s andělem smrti a nabízí mu, aby si s sebou odvedl nuzákovu kravku. Vůbec nechápal, co se to děje. Rozhořčeně se ptal: "Bohatým lidem, kteří se k nám chovali s opovržením, jsi opravil stěnu sklepa a teď souhlasíš, aby tito dobří lidé přišli o svůj jediný zdroj obživy, aby anděl smrti zahubil jejich krávu? Co to děláš?" "Všechno je trochu jinak, než jak to na první pohled vypadá," odpověděl mu starší anděl. "Stěnu ve sklepě boháče jsem opravoval proto, že v místě, kde opadala omítka a ulouplo se trochu zdiva, je ukrytý poklad a ten si boháč a jeho žena nezaslouží získat. A kdybych stěnu neopravil, tak by si pokladu brzy povšimli. Takto tam zůstane ukrytý pro dobu příští. A andělovi smrti jsem dal krávu rád - on si totiž dnes v noci přišel pro ženu nuzáka, ale já jsem ho přesvědčil, aby si místo ženy vzal krávu a aby ženu nechal žít." V životě bývá většinou všechno jinak, než jak to na první pohled vypadá.

Nemusíme znát příčiny svých těžkostí. Netrapme se tím, že nevíme, proč to či ono zažíváme. Jak budeme vědomě postupovat po vývojové ose, jak se budeme více a více blížit pomyslnému bodu Z, bude se nám objasňovat i tato oblast. Já mám schopnost vstupovat sobě i druhým lidem do životů minulých, mohu tam zjišťovat příčiny čehokoli. A jak myslíte, že žiji svůj život? Myslíte, že pátrám, kde má to či ono příčinu, kde jsem ke svým projevům, vlastnostem, názorům, postojům v minulosti přišla? I kdepak! Jediné důležité je pro mě to, co je teď!

Vědomé rozvíjení a podporování Dobra je mým jediným zájmem!

A když něco zaskřípe? Poctivě se držím svých zásad:

  1. Přijmu všechno - i to, co se mi nelíbí a čemu nerozumím. Vždyť je to moje negativní karma, která se právě hlásí ke slovu a nabízí se k pochopení a odžití!
  2. Děkuji za všechno, co mě potkalo, jako za zprávu potřebnou k svému vývoji.
  3. Vezmu na vědomí své negativní myšlenky, vztek, lítost, strach, ale nezabývám se tím, co se mi nelíbí, co mě zabolí, co mě ranilo apod., nepitvám to, nemyslím na to. Hledám, co hlubšího pozitivního je ukryto pod negativní myšlenkou. Když se mi nepodaří negativní myšlenky jen pozorovat, ale energie strachu, zloby, smutku, lítosti mě zaplaví, snažím se z ní dostat co nejrychleji ven.
  4. Udělám něco, co dále nazývám jako "otočení se ke zlu zády". Udělám od zla čelem vzad a otočím se k dobru. A dobro prosím, aby mi ukázalo krok dál. Opakovaně vyslovuji své prosby a přání, dokud se mi neukáže nová cesta, dokud mi nesvitne, kudy mám jít. Snažím se, aby moje přání a prosby byly v jednotě s vůlí Boha.
  5. Nedbám na čas. Neurčuji si žádný požadavek ve smyslu, že už jsem udělala dost pozitivního, a že už by se měl můj stav začít zlepšovat. Kdy vše negativní - moje nemoc, strach, trápení - odplyne, neurčuji já. Já nejsem ten, kdo pozná, zda žil dost kvalitně, a může postoupit na další pozici. Dělám jediné: pozitivně konám tak dlouho, dokud "Bůh neuzná", že to stačí, a dokud se můj život nezačne lepšit. Opakovaně, bez ustání se obracím ke zlu zády a vědomě tvořím dobro.
  6. Uvědomuji si, jak můj život plyne den za dnem ve stále větší radosti z toho, že skutečně vše, co mě potkává, je mi ku pomoci, a že nic zlého v tom není!

Když se přihlásí ke slovu naše negativní karma, musíme mít šanci ji "spatřit", abychom ji mohli odžít. Bohem jsme "sestrojeni" tak, že jsme toho my všichni bez výjimky schopni: máme srdce, které umí vyciťovat, rozumem si vše můžeme promyslet a hmotné tělo umí zaznamenat bolest - třeba nemoc nebo úraz. Když se s potřebou odžít karmu setká Člověk s velkým Č, když před ním vyvstane potřeba odžít si to či ono, je s tím smířen, vše bez reptání přijímá a hned se pustí do práce. On ví, že když se objeví záporná karma, je to skutečně vždy výzva k pokroku na lepší! Ego všech lidí s malým l však při náznaku snahy otočit se k němu zády vždy povyskočí a nastoupí tvrdě na obranu své pozice. Ego nechce vývoj. Ono dobrovolně nedovolí pokrok a udělá proti tomu všechno! Vždyť jak jdeme dál cestou života a směřujeme do bodu Z, pole působnosti ega se menší, oblast pod energetickým stropem - naše poznání, láska, jemnost - se stále více zvětšuje, ego postupně ztrácí své území. Když se objeví záporná karma, ego člověku podsouvá, ba přímo vnucuje strach, soudy, kritiku a obavy, že stejně nic změnit nepůjde, a nabádá nás k tomu, abychom se do žádných změn raději nepouštěli.

"Čert v nás" - náš egoismus - se snaží zastavit a překazit náš vývoj a pokrok.

A nejednou skutečně "zhloupneme". Přestaneme věřit v dobro, a pak se ocitneme na své životní pouti před pomyslnou cihlovou zdí, tyčící se až do nedohledna, a vůbec nevíme, co máme dělat. Bolest nás srazí na kolena, neštěstí nás dostane do úzkých, život nás totálně udolá, jsme paralyzováni strachem a žádné řešení skrze zeď skutečně nevidíme. Lidé se na mě často obracejí, když se u nich objeví závažná nemoc. A svůj minulý život líčí ve stagnaci na jednom místě: ve strachu, v nespokojenosti, v bolesti. Propadli zoufalství, točili se dokola jako v bludném kruhu bez radosti, neustále naráželi na pomyslnou zeď, kterou se jim nedařilo překonat, a k ničemu dobrému to nevedlo. Vůbec si neuvědomují, že si těmito osobními postoji v nelásce obrátili proces tvoření proti sobě, že vrší destruktivní slova, činy a myšlenky na sebe, a to nemůže přinést nic dobrého. Přešlapujíce před zápornou karmou zneužívají svoje tvůrčí schopnosti k tomu, aby zmaterializovali zlé věci.

Tak dlouho tvořili ve zlu, až si ve svém těle vytvořili např. nemoc. A teď se diví: kde se tu vzala? Vždyť já jsem přeci nic takového nechtěl! Spíš by přijali vysvětlení, že rakovina či jiná zákeřnost čekaly na páté větvičce na třetím lístku zleva, a jak šli náhodně parkem, nemoc na ně z keře jen tak z ničeho nic skočila. To by pro mnohé bylo přijatelnější vysvětlení než to, že si ji svými myšlenkami, slovy a činy sami vytvořili. O, ty boží prostoto! Každý člověk má šanci se odklánět od zla k Dobru v jedné myšlence za druhou - opakovaně a pořád. A když to rok za rokem nedělá, když stále tvrdošíjně dává svou tvůrčí energii do služeb zla, nejenže se nezjemňuje, ale naopak tvořivě zhmotňuje zlo. A když se tolik let a tak poctivě snaží zlo zrealizovat, tak ono se mu to nakonec podaří. Např. se mu na těle projeví rakovina. Radost ze života, víra v dobro, naděje v každé, byť sebe horší situaci, že bude lépe, vděčnost za každé nadechnutí, vděčnost za dar života, obracení své mysli i srdce k Dobru - toto opravdu nejsou prázdné pojmy! To je pro každého z lidí nezbytnost, nechce-li zajít na úbytě.

Když se v našem životě objeví záporná karma, platí zde více než kdy jindy, že všechno je úplně jinak, než jak to na první pohled vypadá!

Bohumila Truhlářová

Z trilogie "ZÁKLADNÍ UČEBNICE ŠTĚSTÍ" Bohumily Truhlářové vyšly první dva díly:
I. díl "Úmluvy s Bohem pro lidi 3. tisíciletí"
II. díl "Vesmírné zákony"
Třetí díl "Revoluce lásky na planetě Zemi" se chystá do tisku.
Jedná se o informace na pomoc lidstvu. Autorka se zabývá karmou, má vstup do minulých životů i do budoucnosti, má dar automaticky kreslit a psát, provádět urychlující procesy léčení apod. Ač se její informace dotýkají celé šíře vývoje lidstva, přesto či právě proto jsou prosté a obyčejné a řeší to jediné, co má v životě cenu a k čemu všichni potřebujeme dojít: každodenní život v pravdě a lásce.

Knihu VESMÍRNÉ ZÁKONY si můžete objednat se slevou na truhlarova@cestastesti.cz, tel.: 777 866 060. Info: www.cestastesti.cz

© 2017 - n3t.cz - Joomla Webdesign