Umění žít

Praktické metody pro vyvážený rozvoj (pro každého) - výňatek Promluva Paramahansa Jógánandy (1933)

Následuje několik metod pro vyvážený rozvoj těla, mysli a duše:

Do svého jídelníčku zahrňte mléko a mléčné výrobky, velké množství syrové stravy a čerstvého ovoce, pijte denně velkou sklenici čerstvého pomerančového džusu s jemně pomletými oříšky. Jezte méně masa, zcela vylučte hovězí a vepřové. Nalezněte inspiraci ve spolehlivých moderních knihách o výživě.¹⁾
Jednou týdně se postěte, pijte pouze čerstvý pomerančový džus a použijte vhodné přírodní projímadlo, které vám doporučí váš lékař.
Každé ráno si dejte rychlou procházku, běh nebo nějaký jiný druh cvičení - tak intenzivní, jak vám vaše konstituce dovoluje - až se zpotíte.
Studujte Bibli a Bhagavadgítu a meditujte na některé pasáže, které vás inspirují.
Čtěte Shakespeara a jiné klasiky a přiměřené množství naučné literatury (např. o chemii, fyzice, fyziologii, historii východní a západní filosofii, srovnávacím náboženství, etice a psychologii). Neztrácejte čas lacinou literaturou. Čtěte spolehlivý magazín o zdraví a inspirující duchovní časopis. Když čtete noviny, nečtěte pouze vtipy a skandály, ale též úvodníky a články o zdraví.
Navštěvujte různé chrámy a kostely - protestantské, katolické, buddhistické, židovské, hinduistické atd., abyste si vyvinuli úctu a porozumění ke všem náboženstvím. Každý chrám považujte za chrám našeho Boha.
Neuctívejte Boha pouze v chrámech postavených člověkem, ale naučte se Ho uctívat a sjednocovat se s Ním ve vašem vnitřním chrámu ticha. Meditujte hodinu ráno a hodinu večer a následujte metody vyučované velkými mistry seberealizace. Nenechte se odlákat do houštin slepé, neověřené víry a teologie. Dostaňte se na cestu seberealizace, která vede rychle k Bohu.
Nenechte se zotročit smysly. Nejsou zde proto, aby vás spoutaly materiálními tužbami, ale aby vám sloužily vnímáním dobra, které odráží Boha.
Na hry a filmy se dívejte pouze příležitostně a vybírejte si jen ty nejlepší.
Boží zákony dodržujte ve vztahu k vaší rodině, zemi i ostatním národům.
Říkejte pouze pravdu, ale laskavě a s porozuměním, a respektujte pravdu, kdykoli ji slyšíte.
Rozšiřte vaši lásku k vaší rodině a zemi na všechny lidi a národy. Spatřujte Boha v každém člověku bez ohledu na rasu a náboženské vyznání.
Utrácejte méně a více si ponechte tím, že se zbavíte luxusních zvyků. Z vašeho výdělku si dávejte stranou co nejvíce, abyste mohli částečně žít z úroků a nemuseli sahat na úspory.
Buďte si vědomi toho, že život je rozdělen na čtyři období, ve kterých by měla být pozornost zaměřena na odpovídající aktivity.²⁾
1. od 5 do 25 let. Dítě by mělo být intenzivně vychováváno a měly by mu být vštípeny duchovní zvyky a ideály. Jak postupně vyrůstá, mělo by získat obecné vzdělání, studiem a pozorováním by se mělo naučit efektivitě a mělo by hledat specializovaný výcvik pro práci, ke které je nadáno.
2. od 25 do 40 let. V dospělosti by měl člověk plnit rodinné a další povinnosti k tomuto světu, snažíce se současně udržovat duchovní rovnováhu.
3. od 40 do 50 let. Během tohoto období by měli dospělí žít poklidněji, studovat inspirující písma, držet krok s uměním, humanitními a přírodními vědami a trávit více času meditací.
4. od 50 let. V posledním zbytku života by měl člověk strávit většinu času hlubokým meditováním a prostřednictvím takto nabyté moudrosti a duchovnosti poskytovat sociální a duchovní službu ostatním.

1) Pozn. překl: pro českého čtenáře je nutné dodat, že Jógánanda žil převážně v Kalifornii, kde se pomeranče běžně pěstují.

2) Zde je použita stará védská myšlenka o rozdělení lidského života do čtyř stádií neboli čtyř ášramů.

brahmáčárja - student žije v celibátu a jeho hlavní životní náplní je fyzické, mentální, morální a duchovní vzdělávání.
grhastha - "hospodář" se věnuje naplnění světských povinností.
vánaprastha - člověk se stáhne ze světa do ústraní a věnuje více času duchovnímu rozvoji a Bohu.
sannjása - člověk se zcela vzdá všech vnějších i vnitřních světských pout. Do sannjásy se obvykle vstupovalo ve čtvrtém životním období, ale ti, kteří pociťovali silnou touhu po Bohu, ji nastupovali dříve.

Tím, že člověk prošel těmito čtyřmi ášramy, naučil se umění žít a správně se chovat, dostal příležitost naplnit své materiální touhy a povinnosti, dostal čas k rozjímání o svém duchovním životě a k vyvinutí většího úsilí k dosažení seberealizace, a pak byl pobídnut, aby celý svůj život a vše odevzdal zpět Bohu, ze kterého pochází všechny dary života i život sám.