Ročník 2004 Ročník 2003 Ročník 2002 Ročník 2001 Ročník 2000 Ročník 1999 Starší čísla

Může mít pozitivní myšlení negativní dopad?

Stálo by za to se zamyslet, proč psát o negativních dopadech pozitivního myšlení, když spousta lidí ještě ani pozitivně myslet nezačala. Plyne to tak trochu z naší národní povahy, pokud se tak dá označit jev charakterizovaný postojem při odpovědi na otázku: "Jak se máš?". Odpověď zní: "Stojí to za...".

Jak přízemní proti takovým rozjásaným Spojeným státům, kde však pod světlý a OK povrchem dřímá často depresí postižená osoba, která se obtížně vyrovnává z nepoměrem mezi "uvnitř" a "venku". České chápání je možná přízemní, ale reálné, odpověděl by někdo a o to tu jde.

Kde se můžeme s pozitivním smýšlením setkat? Málokdy je najdeme na ulici. Pozitivní lidé se částečně rodí, částečně vyrůstají a částečně jsou vychováváni v kursech. Ti, kteří se pozitivními rodí, mají zpravidla dobrá játra a žaludek, neřku-li ledviny, netrpí vnitřními neduhy a tak jsou přirozeně veselí a z ničeho si nedělají těžkou hlavu. Velký vychovatel Život však játra zanese smetím, ledviny nechá scvrknout strachem a žaludek zkazí civilizovanou stravou. Tak ztrácíme pozitivní zrozence. Zůstanou jen ti z Boží vůle mdlého rozumu, kteří se nepřestanou radovat do smrti.

Ti, kteří v pozitivní jedince vyrůstají, se přetvářejí dlouho a často při tom velmi trpí. Utrpení je podobno bagru, který dobývá a odnáší zeminu povrchnosti a člověk se stává hlubokým. Do takové jámy se pak vejde spousta moudrosti a ji provází poznání, že všechno zlé je k něčemu dobré. To však nikoho neopravňuje k tomu, aby to zlé konal, na to má svět zloduchy a blbce.

Pak jsme tu my, kteří pozitivně myslet neumíme a musíme se tomu naučit v kursech "Pozitivním snadno a rychle". Jak takové kursy vypadají? Mají několik forem, a my se o ně ucházíme podle vnitřního založení. Jsme-li typy, které nějakým tím penízkem nepohrdnou, uchvátí nás myšlenka, že i my můžeme být milionáři (nebo raději desetimilionáři, bůhví, jak bude vypadat stav devalvované Koruny české po vydání Doteku). Vždyť naše planeta je tak bohatá, že se na ní uživíme všichni. Všichni můžeme žít v přepychu! Věříte tomu? Ano, a rádi. Jak se k těm penězům ale dostaneme? Musíme být pozitivní. Nesmíme si připouštět, pardon, musíme, chceme si připouštět, že všechno jde, že neexistují překážky. Vrhněme se proto do ulic a přesvědčujme a prodávejme. Největšími zákazníky jsou lidé, na které začneme s úsměvem kývat hlavou a oni nám kývání radostně opětují tak dlouho, dokud jim všechno, co máme, neprodáme. Nemají na zaplacení? Nádhera! Nevadí! Nějaké peníze jsou ve strožoku a jinak si půjčím od Franty. Ty, Franto, půjč mi peníze. Jak se mi daří? Skvěle. Jestli ti je včas vrátím, že se ptáš! Svět je báječný, všechno se daří, nebuď tak negativní a důvěřuj pozitivnímu myšlení. Půjč mi šedesát tisíc.

Tak vesele, pozitivně myslíce, pomáháme slabším dostat se tam, kam jsme se dostali my, zvyšujeme obrat a nekonečný ekonomický růst. Jenže pozor. Kam jsme se dostali? Víme to?

Pozitivně myslí i gambleři u hracích automatů. Tentokrát mi to určitě vyjde! Vhazují posledních několik desetikorun, za které jsem měl donést dětem večeři. Nevyšlo? Nevadí, půjčím si od Franty, zítra určitě něco vyhraju. (lipsis)

Pozitivně myslí i řezník, který se pomodlí za spásu kravské duše a pak ji pro dobro její a jejích konzumentů podřízne. Pozitivně myslí i masový vrah, který pro svůj vyvolený národ chce to nejlepší a proto posílá na smrt to méněcenné, hůře vyvinuté, čímž zabezpečuje spásu a přežití kvalitnější části lidstva. Tak svět pod rouškou pozitivního myšlení klame sám sebe.

Nelze, než se smát snaze pozitivních lapačů neznalých a tím naivních duší, které cítí: Ano, tady je hezky, to je ono, v životě se mi nedařilo proto, že jsem špatně myslel. Teď se mi dařit bude. A opravdu, pozitivní myšlení funguje. Daří se. Jak se však dotyčný člověk vnitřně změnil? Co pochopil?

Vzpomeňme na skupinu, která zraje utrpením a začne myslet - my si myslíme, že pozitivně. Ono je to však pouhé poznání. Myslím pozitivně, protože už nic nechci, nic neočekávám.

Ti druzí, finanční pozitivní myslitelé, něco chtějí. Chtějí, aby se jim dařilo lépe. Pozitivně si myslí, že když budou ignorovat zlo a v myšlenkách se zaobírat dobrem, svět se změní. Jenomže to není jejich poznání, oni něco chtějí pro sebe (ale samozřejmě že i pro druhé, ano). Klíčem je slovo chtít a poznat. Ten, kdo poznal, už nechce. Kdy poznají ti, co pořád chtějí a otáčejí kormidlem pořád na jednu stranu, pojede pořád dokola a skončí tam, odkud vyjel. Poslouchejte někdy pořádně Pepu Nose: "Kdo jde pořád doprava ocitne se vlevo..."

"Jak se ti daří, český člověče?"
"Ále, stojí to za...," řekne znechuceně a trochu vypočítavě malý český člověk a uvnitř je male česky blažen.

Stanislav Musil

© 2018 - n3t.cz - Joomla Webdesign